Jestli něco může o kytkách říct mužskej, tak já říkám, že mám rád slunečnice a kopretiny. Mám je rád pro jejich jednoduchost a eleganci. Nemají nic složitého, žádné okvětní lístky jako orchideje, růže, ani nejsou "nabubřelé" jako jiřiny, gerbery .... Prostě jsou jednoduché a já mám rád jednoduchou krásu, design. Jediné, kde vítám trochu složitější vzor je šedá kůra mozková, tam beru i víc jak tři závity.

U mého kamaráda je pole slunečnic a taky má výhled na západ. A taky je s ním prča, tak tam rád jezdím. Jo a má dva psy a já už žádnýho, tak se jezdím poňuchňat. No a taky se tam můžu vykoupat, což po dni v horku kanceláře bez klimatizace je další plus. No a taky probereme fotbal, baby ..... Prostě kamarád, spolužák. Stavil sjem se cestou pro pivo, já si vzal nealko - to bych Alešovi neudělal :D - jemu Plzeň a vyrazil jsem. Zase jako už poněkolikátý jsem ale zapomněl na pytel piškotek pro psy. Je hrozný, jak rychle člověk zapomíná na návyky, když už sám psa nemá. Ralfík je dneska -16.9.2017 - na den přesně po smrti a já už zapomínám na piškotky....... Budu muset začít řešit i tuhle otázku, útulky jsou plné .... jen ten postoj mámy zlomit :) . No a tak kecáme a slunce se začíná sklánět k západu ..... tak jsme se na to ten den vyprdli :D :D :D 

Na druhý den jsem se zdržel v práci déle než obvykle, ale na slunečnice jsem chtěl jet. S Michalem jsem se domlouval odpoledne, že by se připojil taky, ale že bude dlouho v práci i on. Jeli jsme z rachoty až v osm a cestou ve vlaku se domllouvali, jestli to vůbec pojedeme zkusit. Nakonec to bylo lákadlo pro oba a tak jsme v půl deváté večer vyjeli. No, zatahovalo se oblačností, moc radosti jsme z toho neměli. Lezli jsme dál do pole, abychom si nepřekáželi a snažili se dostat ze zbývajícího světla co se dalo.

O tom, jak se mi to povedlo si udělejte názor sami :)