Nabídka nafotit práci šperkařky Andreji Capákové přišla jednoho večera telefonicky při nějakém přiblblém filmu v TV. Nejdříve jsem byl trochu zaskočený sdělením, že na to mají super kočku modelku, ale trošku je jen problém s časovou vytížeností. Nakonec se fotilo v atmosféře pohody a uvolněné atmosféry. Paní Jana Trojanová je každým coulem profesionálka a byla s ní úžasná spolupráce.
Focení proběhlo nahonem. Vzhledem k tomu, že jsem delší dobu v kontaktu s vizážistkou Bárou, oslovil jsem ji, zda by se zúčastnila této very speed action. Souhlasila a tak mi spadl kámen ze srdce – její práce se mi vždycky líbila. No ale to by nesměly být Murphyho zákony, aby se něco nepotentovalo. V pátek, dva dny před focením mi volá Bára, že leží s chřipkou. No jo, podzim a začíná to řádit. Dohodila mi náhradu, paní Lucii Novákovou Langer. Ok, nervy, telefon, rozhovor s neznámou —- trochu přeci jen obavy byly. Na druhou stranu, věřil jsem, že by mi Barunka neposlala nikoho, za koho by nemohla dát ruku do ohně. V neděli jsem popadl fotobatoh a protože to mám do Prahy kousek a prostor byl na trati, jel jsem vlakem.
Srazili jsme se v Dejvicích a šlo se fotit. Děvčata měla na začátku čas pro sebe a my, chlapi jsme si po nastavení světel skočili „na jedno“. Víc nešlo, volaly nás zpátky s tím, že už jsou hotové. Tak mám rekord na vizáž 52 minut 🙂 No řeknu Vám všem, že super práce Lucky mi vykouzlila úsměv na tváři. Janička Trojanová pózovala jedna radost, střídala oblečení, topy. Lucka kontrolovala vlasy, make-up, každý si jel svoje. Z plánovaného času focení se vyklubal téměř pětihodinový maraton a musím říct, že všichni to zvládli na výbornou. Krásné ozdoby na krásné ženě, co víc si přát.
