Po odeslání fotek z prvního závodu jsem byl jako na trní ….. jako odsouzenec, čekající na rozsudek. Ale dopadlo to dobře, a bez problémů jsem se dostal na další závod, tentokrát na závody Extraligy družstev, kde soutěžila družstva domácích AKM Markéta Praha, AK 3ton Slaný, AKM ZP Pardubice (ano, Zlatá přilba) a SC Žarnovica. Těch
jezdců není prostě tolik a tak se potkávají napříč různými závody. A věřte, že už leckteří mají své jméno doma i ve světě. Ať jsou to z domácích Josef Franc a Matěj Kůs, Eduard Krčmář nebo Martin Málek (oba Slaný) a jedni z kandidátů na favority Václav Milík a Hynek Štichauer ze ZP Pardubice.
14 dní předem jsem se nevyhnul chybě a tu jsem tentokrát už neopakoval. Objektiv 400/5,6 L USM jsem nechal doma, vyrazil jsem jen s mazlikem 70-200 a 24-105 jako repo sklem a jen s Dx-kem. Udělal jsem dobře, mohl jsem se soustředit na focení namísto přehazování a tak fotek bylo o dost víc. Protože na sportu a potažmo na rychlém sportu je něco, co dává těm fotkám dramatičnost. A to je panning. Metoda panningu je stará jako fotografie – ok, možná o pár let méně, nějak si nedovedu představit švenkování s deskovým aparátem 😀 – ale ten máznutej pohyb je prostě něco, co ke sportu patří, co mu sluší. Jistě, není to dogma, že by musela být každá fotka takhle focená. Určitě bych z toho vynechal třeba portréty vítězů na bedně :D. Ale zbytek? Klidně, vždyť kvůli tomu tam jezdím fotit. Zkusil jsem se na to zaměřit a řekněme, že první slušné vlaštovky se začaly objevovat. Takže fotek je dost, na AMK spokojeni a tak se těším na další závody.
A zase bude pár slov. Ahoj.
[pb_row][pb_column span=“span12″][pb_divider el_title=“Divider 1″ div_border_width=“2″ div_border_style=“solid“ div_border_color=“#E0DEDE“ appearing_animation=“0″ ][/pb_divider][pb_imageshow el_title=“JSN Image Show 2″ imageshow_showlist=“18″ imageshow_showcase=“12″ width_value=“100″ width_unit=“%“ height=“450″ appearing_animation=“0″ ][/pb_imageshow][/pb_column][/pb_row]
