Nikdo nemládneme. To není postesk, jen konstatování. Protože s tím souvisí najednou se objevující návštěvy lékařů divných odborností, o kterých jste do určité doby ani nevěděli. No a když přišel jeden z takových dní zaťukat na dveře i u mě, tak jsem vyrazil s Mamčou (Mamiya RZ67 Pro2D) na zádech. Týden předtím jsem konečně
ušetřil na záda 6×6, protože mám ten rozměr rád a hodně jsem si tato záda přál. V tomhle ohledu nemám co konstruktérům Mamiyi a posléze PhaseOne co vytknout. Vše propracované do detailu. Jen ta cena. A k tomu clo a pitomý DPH. No ale co už naděláš, když u nás na trhu je toho na RZety tak žalostně málo. Sáhl jsem po osvědčeném Fomapanu 200, nasadil a vyrazil. Že skončím na Pražském hradě jsem netušil až do příjezdu do Prahy, ale tak co, čas jsem měl a na Hradě jsem už nebyl pěkných pár let. No, řekl bych, že tak cca 17, to jsem byl ještě ženatý, Adamovi bylo cca 5 a Elišce asi 11. Taky už doba minulá … ale to je jiná kapitola.
Když mě tramvaj číslo 22 vyplivla ze svých perfektně vyhřátých útrob – podotýkám ano, 2.9. nefungovala klimatizace a kupodivu nikoho nenapadlo otevřít okno ve strachu před útokem zrádného Covidu, byl jsem tak nějak rád, že jsem jel jen 2 zastávky. Pak už zbývalo jen přejít silnici a člověk mohl začít vnímat monumentální nádheru našeho skvostu, chrámu sv.Víta. Já byl vlastně poprvé v prostorách hradu po zavedení bezpečnostních opatření, tak jsem čuměl na ty cedule s pokyny. U checkpointu jsem začal sundavat batoh, ale policajt měl dobrou náladu nebo mám na čele napsaný, že jsem nikdy nepronesl nic víc než dva lahváče a tak bylo vše rychle vyřešený. Teď už to vezmu zkrátka – jen jsem se tak nějak cikcak prošel, „támhle nakoukl, tuhle nahlíd“ a sem tam něco cvaknul. Tedy vlastně vyfotil, cvaká se telefonem nebo digitálem. A vlastně se ani nedivím – u vyhlídky na konci mého fotovýletu jsem potkal turisty a když jsem viděl jednoho, jak to z těch hradeb pere s bleskem jako o život na 300 metrů vzdálenou kopuli sv.Mikuláše na Malé Straně … bylo mi ho vlastně líto. No ale když už si udělal tu osmistousedmdesátoušestou fotku toho samého, byl jsem rád, že mi uvolnil místo 🙂 Aby to nevypadalo, že se mu směju, tak ani mě se nepovedlo všech 12 snímků ze svitku. 2 poslední jsem nevěřil hranolu a nastavil expozici podle Sekonicu … a jsou hrozně podexponovaný, ty sem ani dávat nebudu. No a první fotka byly stromy z Dědic (závody koní ve vytrvalosti), takže ty tady v článku nemají co dělat a kapli sv.Kříže na II.nádvoří mám celkem 4x … páč jsem se nechal unést 😀 😀 😀
Takže tady je 7 fotek z výletu a zase někdy příště AHOJ !!!
[/pb_text][pb_imageshow el_title=“Galerie Pražského Hradu“ imageshow_showlist=“56″ imageshow_showcase=“12″ width_value=“100″ width_unit=“%“ height=“450″ appearing_animation=“0″ ][/pb_imageshow][/pb_column][/pb_row]
