Je to tak. Doba je taková všelijaká, lidé jsou na sebe spíš hnusní než „v pohodě“ …. Myslím lidi, kteří se neznají – jasně že s kamarády jste v pohodě většinu času. A ten stres doby a špatný vztahy se na nás podepisují, pokud je necháme, čím dál tím víc. Pak slyšíte jen samý „mám depréze“, „jsem mimo“ … a nevím co ještě. Přitom lék existuje.
A nemusíte do lékárny. Zvednout zadek, ano, to musíte. Někdy i zmoknete. Příroda je ale všemocná a dokáže nám chmury a starosti když ne zcela vymazat a otužit nás proti nim, tak minimálně je otupit …. Stačí málo. Jít a dívat se. To co uvidíte v tomhle příspěvku nejsou fotky perfektní, na výstavu. Jsou to fotky, které jsem pořídil cestou od zubaře do práce. Mezi Kladnem a Úholičkami, potažmo mezi Úholičkami a Řeží, v Kralupech u vody …. prostě když jsem se díval.
